Aktuality

Liturgický kalendář

22.10 29. neděle v mezidobí
25.10 slavnost Výročí posvěcení kostela
25.10 slavnost Výročí posvěcení kostela
28.10 svátek sv. Šimona a Judy
29.10 30. neděle v mezidobí
1.11 slavnost Všech svatých
2.11 vzpomínka na všechny věrné zemřelé

Kalendář

M T W T F S S
 
 
 
 
 
 
1
 
2
 
3
 
4
 
5
 
6
 
7
 
8
 
9
 
10
 
11
 
12
 
13
 
14
 
15
 
16
 
17
 
18
 
19
 
20
 
21
 
22
 
23
 
24
 
25
 
26
 
27
 
28
 
29
 
30
 
31
 
 
 
 
 
 

Banner Vezmi a čti

O farnosti

Kostel Zvěstování Panny Marie v Tuřanech

Tuřany, dnes předměstí v jihovýchodní části města Brna jsou prastará ves, sahající svými kořeny až do doby Velké Moravy. Je to starobylé mariánské poutní místo, jedno z nejstarších na Moravě, jehož počátky klade legenda až do doby cyrilometodějské. Slovanští apoštolové svatý Cyril a Metoděj přinesli podle pověsti sošku Matky Boží na Moravu. Při rozvrácení Velké Moravy ji zbožný lid uryl v lese. Tam ji kolem roku 1050 našel chrlický rolník Horák v trní. Na místě, kde byla soška podle legendy nalezena, stojí nyní kaple a v ní nápis:

ZDE TUŘANSKÝM K RADOSTI
NALEZLA SE MATKA MILOSTI
1050

Historicky se Tuřany připomínají poprvé listinou z roku 1208, kdy je olomoucký biskup Robert získal výměnou od pánů z Medlova za vesnice Doubravník a Drahnice. Již ve středověku byly Tuřany mariánským poutním místem. Ve 13. století existovala v Tuřanech fara. Jsou známa jména řady duchovních avšak souvislé zápisy z té doby chybějí.

Soustavné zprávy o Tuřanech jsou ze 17. století. Roku 1608 se připomíná farář Jiří Pekař-Pistorius, který se mimořádně zasloužil o rozkvět Tuřan a zvelebení poutního místa. V těchto snahách našel horlivého podpůrce v olomouckém biskupovi kardinálu Františku z Ditrichštejna, který chtěl z Tuřan vytvořit jedno z center rekatolizačního úsilí na Moravě. Zanícená kardinálova kázání o tuřanské matce boží získávala nové a nové poutníky ze všech krajů Čech Moravy a Uher a dala faráři Pekařovi podnět, aby začal o poutním místě zaznamenávat všechny události, jež se tak staly prvními prameny dějin tuřanského poutního místa.

Pro stále vzrůstající množství poutníků musel býti roku 1610 kostel obnoven a rozšířen. Při opravě prý se přišlo na starý nápis, podle něhož starý kostel stál již 600 let.

Doba baroka v 17. a 18. století je pro Tuřany dobou velké slávy. Matka Boží v Trní se stala štítem katolické víry na Moravě.

Nový rozkvět Tuřan je spojen s příchodem Matěje Petráše, který se dostal na místní faru roku 1642. Byla to doba švédského vpádu na Moravu, kdy Švédové proměnili tuřanský kostel v konírnu. Mariánská soška byla před nimi ukryta v brněnském františkánském klášteře a později ve Vídeňském Novém městě. Do své svatyně se vrátila se slavným procesím až roku 1649. Matěj Petráš byl za své zásluhy jmenován kanovníkem brněnské kapituly. Získal pro Tuřany zaníceného vlasteneckého kněze Bohuslava Balbína.

V roce 1693 vystavěli jezuité vedle původního kostela kostel sv.Anny. Zvětšování a prodlužování do nynější podoby bylo dokončeno v roce 1806. V roce 1810 byl původní kostel zbořen.

Po odchodu jezuitů byla duchovní správa svěřena světským kněžím, z kterých se zvláště o Tuřany zasloužil mons. Jan Evangelista Špirk, který působil v této farnosti 51 let (1853 -1904, kdy zemřel). V letech 1888-1890 dovršil renovaci kostela přestavbou monumentálního průčelí a výstavbou dvou nových věží, zakončených dvojramennými cyrilometodějskými kříži. Na místě původního kostela, tam kde byla nalezena socha Matky Boží, postavil v r. 1901 kapli Zjevení Panny Marie v trní. Po 1. světové válce se prováděly opravy chrámu během působení P. Metoděje Rouse, po druhé světové válce a po r. 1965 vedl opravy P.Viktor Jordán. V letech 2003-2004 se prováděla generální oprava obou věží a lodi. Zasloužili se o ni P.Oldřich Navařík, CRV s panem Stanislavem Javorou z Chrlic.